Milí čtenáři a čtenářky SYRI News, nabízíme Vám další číslo našeho newsletteru, v němž Vás chceme informovat o novinkách v oblasti společenských věd. Národní institut SYRI slaví právě dnes dva roky od svého vzniku. Pod jednou virtuální střechou spojuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Toto propojení excelentních vědců z největších českých akademických institucí přináší plody v podobě nových vědeckých nálezů, které vědci nejen publikují v odborných časopisech, ale snaží se je také transformovat v doporučení směrem k decizní sféře, která může o vědecká data opírat své rozhodování. Jen v posledních týdnech jsme realizovali semináře a konference na Ministerstvu školství, v Senátu a Poslanecké sněmovně. Mimo jiné tyto akce rekapituluje tento newsletter.
České ženy chtějí mít více dětí, než kolik jich ve výsledku mají. Souvisí to s pokračujícím trendem posunu rodičovství do stále vyššího věku, který v Česku odstartoval v 90. letech 20. století. Zjednodušeně řečeno, ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak tento svůj plán nezvládnou naplnit. Pozdní časování mateřství je tak ovlivněno studijními a kariérními ambicemi, partnerským životem, materiální situací a v neposlední řadě zdravotním stavem. Odkládání rodičovství je přitom stále výraznější a je patrné zejména u mladé generace, zjistily výzkumnice Národního institutu SYRI.
Čeští učitelé a učitelky považují za hlavní benefit své práce dobré vztahy s kolegy. Hned na druhém místě si pedagogové pochvalují práci s dětmi. Naopak tolik diskutované finanční ohodnocení, které se objevuje ve sdělovacích prostředcích, učitelé jako zásadní problém neuvádějí a jen malá část z nich trpí syndromem vyhoření. K tomu většinou dochází, pokud se učitelé a zejména učitelky dostávají do konfliktu mezi nároky práce a rodiny. Vyplývá to z odpovědí více než 1700 pedagogů 2. stupně základních škol. Výsledky analyzovali vědci z Národního institutu SYRI a dnes je zveřejnili na odborné konferenci v Senátu.
Umělou inteligenci lidé používají stále častěji, zatímco vědci a vědkyně zkoumají její plusy a minusy. Jednou z možností využití AI je oblast zdraví a diagnostiky. Tím se zabýval výzkum patřící pod projekt Národního institutu SYRI vedený Davidem Šmahelem.
Ženám v Česku se rodí méně dětí, než si plánovaly. Zjistili to vědci Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy. Souvisí to podle nich s trendem odkládání rodičovství na pozdější dobu. Ženy plánují narození prvního dítěte na později, ale často jej mají ještě později, než původně chtěly.
Tato studie zkoumá kvalitu výuky v českých základních školách coby fenomén složený z následujících dimenzí: kognitivní aktivizace žáků, podpůrného klimatu a dobrého řízení třídy.
Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti dnes rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
České zdravotnictví má stále velké rezervy vůči rodinám, které se starají o děti s těmi nejtěžšími zdravotními komplikacemi. Polovina rodičů uvádí, že se musejí opírat o blízké rodinné příslušníky, aby situaci zvládli. Pomoc od veřejných a neziskových organizací s péčí o dítě uvádí méně než 10 procent respondentů. Téměř třetina rodin ve výzkumu Národního institutu SYRI uvedla, že jim nepomáhá nikdo. Tyto i některé další otázky dnes prezentovali vědci SYRI poslancům a dalším odborníkům na semináři o paliativní péči Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.
