Molární objem
Teď už umíme zvážit a spočítat množství jakékoli pevné látky. Co když ale budeme potřebovat pracovat s plyny? Určitě dobře víš, že vzduch se skládá ze z dusíku, dále z kyslíku a zbývající procento je tvořeno oxidem uhličitým společně se vzácnými plyny. Stanovit látkové množství třeba kyslíku v jednom litru vzduchu ale zatím neumíme, protože vzduch se bude na váze vážit obtížněji než nějaká sypká látka. Hlavní motivací ke zkoumání hmotností a objemů plynů však může být i klimatická změna. Celkové oteplování planety je často bráno do souvislosti s množstvím skleníkových plynů (např. , methan, oxid dusný aj.), které jako lidstvo produkujeme. K výpočtu množství uvolněného plynu při různých průmyslových procesech (jako například spalování uhlí) budeme potřebovat novou veličinu.

Pro práci s plyny proto chemici zavedli další veličinu, které říkáme molární objem, značíme .
Molární objem vyjadřuje objem, který zaujme v prostoru právě 1 mol jakéhokoli plynu. Tedy objem částic plynné látky za daných podmínek (teploty a tlaku).
Vztah pro molární objem definujeme jako podíl objemu zkoumaného plynu ku látkovému množství tohoto plynu.
Základní jednotkou molárního objemu je pak . Častěji však užíváme odvozené jednotky . Důležitým odvozeným vztahem vhodným především při výpočtech je vyjádření látkového množství.
Napadá tě, jak by bylo přesto možné zvážit vzduch na vahách?
Řešení
Zvážit vzduch si můžeš zkusit i sám doma. Na dostatečně přesných vahách zvaž vyfouknutý balón (třeba nafukovací míč do vody) a zaznamenej si zjištěnou hodnotu. Nyní balónek nafoukni a opět zvaž. Z rozdílu naměřených hmotností lehce spočítáš hmotnost vzduchu v balónu.