Molární objem

Teď už umíme zvážit a spočítat množství jakékoli pevné látky. Co když ale budeme potřebovat pracovat s plyny? Určitě dobře víš, že vzduch se skládá ze $78\,\%$ z dusíku, dále z $21\,\%$ kyslíku a zbývající procento je tvořeno oxidem uhličitým společně se vzácnými plyny. Stanovit látkové množství třeba kyslíku v jednom litru vzduchu ale zatím neumíme, protože vzduch se bude na váze vážit obtížněji než nějaká sypká látka. Hlavní motivací ke zkoumání hmotností a objemů plynů však může být i klimatická změna. Celkové oteplování planety je často bráno do souvislosti s množstvím skleníkových plynů (např. $\rm CO_2$ , methan, oxid dusný aj.), které jako lidstvo produkujeme. K výpočtu množství uvolněného plynu při různých průmyslových procesech (jako například spalování uhlí) budeme potřebovat novou veličinu.

Pro práci s plyny proto chemici zavedli další veličinu, které říkáme molární objem, značíme $V{\rm_m}$ .

Molární objem vyjadřuje objem, který zaujme v prostoru právě 1 mol jakéhokoli plynu. Tedy objem $6{,}022 \cdot 10^{23}$ částic plynné látky za daných podmínek (teploty a tlaku).
Vztah pro molární objem definujeme jako podíl objemu zkoumaného plynu ku látkovému množství tohoto plynu.

$V{\rm_m}(X)= \frac{V(X)}{n(X)}$

Základní jednotkou molárního objemu je pak $\rm \frac{m^3}{mol}$ . Častěji však užíváme odvozené jednotky $\rm \frac{dm^3}{mol}\;\text{a}\; \frac{l}{mol}$ . Důležitým odvozeným vztahem vhodným především při výpočtech je vyjádření látkového množství.

$n=\frac{V}{V{\rm_m}}$

Bez popisku

Napadá tě, jak by bylo přesto možné zvážit vzduch na vahách?

Řešení

Zvážit vzduch si můžeš zkusit i sám doma. Na dostatečně přesných vahách zvaž vyfouknutý balón (třeba nafukovací míč do vody) a zaznamenej si zjištěnou hodnotu. Nyní balónek nafoukni a opět zvaž. Z rozdílu naměřených hmotností lehce spočítáš hmotnost vzduchu v balónu.

Zpět

Další