Molární objem
Teď už umíme zvážit a spočítat množství jakékoli pevné látky. Co když ale budeme potřebovat pracovat s plyny? Určitě dobře víš, že vzduch se skládá ze $$78\,\%$$ z dusíku, dále z $$21\,\%$$ kyslíku a zbývající procento je tvořeno oxidem uhličitým společně se vzácnými plyny. Stanovit látkové množství třeba kyslíku v jednom litru vzduchu ale zatím neumíme, protože vzduch se bude na váze vážit obtížněji než nějaká sypká látka. Hlavní motivací ke zkoumání hmotností a objemů plynů však může být i klimatická změna. Celkové oteplování planety je často bráno do souvislosti s množstvím skleníkových plynů (např. $$\rm##sCO_2$$, methan, oxid dusný aj.), které jako lidstvo produkujeme. K výpočtu množství uvolněného plynu při různých průmyslových procesech (jako například spalování uhlí) budeme potřebovat novou veličinu.
Pro práci s plyny proto chemici zavedli další veličinu, které říkáme molární objem, značíme $$##sV{\rm_m}$$.
Molární objem vyjadřuje objem, který zaujme v prostoru právě 1 mol jakéhokoli plynu. Tedy objem $$6{,}022##s\cdot##s10^{23}$$ částic plynné látky za daných podmínek (teploty a tlaku).
Vztah pro molární objem definujeme jako podíl objemu zkoumaného plynu ku látkovému množství tohoto plynu.
§§V{\rm_m}(X)=##s\frac{V(X)}{n(X)}§§
Základní jednotkou molárního objemu je pak $$\rm##s\frac{m^3}{mol}$$. Častěji však užíváme odvozené jednotky $$\rm##s\frac{dm^3}{mol}\;\text{a}\;##s\frac{l}{mol}$$. Důležitým odvozeným vztahem vhodným především při výpočtech je vyjádření látkového množství.
§§n=\frac{V}{V{\rm_m}}§§
Napadá tě, jak by bylo přesto možné zvážit vzduch na vahách?
Řešení
Zvážit vzduch si můžeš zkusit i sám doma. Na dostatečně přesných vahách zvaž vyfouknutý balón (třeba nafukovací míč do vody) a zaznamenej si zjištěnou hodnotu. Nyní balónek nafoukni a opět zvaž. Z rozdílu naměřených hmotností lehce spočítáš hmotnost vzduchu v balónu.
