Aktuálnost 

Jedním z charakteristických rysů informací je jejich rychlé stárnutí. Pokud přicházíme s novými poznatky, měli bychom sami usilovat o to, aby se rychle dostaly k těm, kteří je mohou dále využít. Při posuzování zdroje je nutné uvažovat, zda-li jsou pro naše bádání aktuální. To může být velmi různé.  

Přemýšlejte nad rychlostí stárnutí informace 

Vždy uvažte, jak daná informace stárnutí pravděpodobně podléhá. Pokud se věnujete technologiím ve vzdělávání, sportu nebo třeba lékařství, musíte vědět, že systém využitý ve vybraném výzkumu už nemusí existovat, či že jeho podoba, poplatná době vzniku, ovlivňovala jistým způsobem výzkum. Výzkum e-learningu či e-health z devadesátých let už může být passé – uvědomte si, jak velký rozdíl v technologii to je třeba na srovnání sociální sítě Lidé a Instagram nebo na podobě a využívání telefonu. 

Přemýšlejte nad tím, o co se dá opřít delší dobu 

Trvalejšího charakteru jsou obecnější teorie a myšlenky. Ty je vždy nutné chápat v daném kontextu a být si vědomi limitů, ale ani sto a více let nemusí být problém.  

Hledejte to nejnovější na trhu 

Pro ověření aktuálnosti sáhněte znovu po databázi odborných textů. Vyhledejte postupně dokumenty v posledním roce, dvou třech – kolik bude potřeba. Sáhnout můžete také po datech například na statistickém úřadě (Český statistický úřad, Eurostat, …). V určitých případech zde poslouží i Wikipedie. 

Vnímejte autora jako proces 

Představte si, že budete ve své práci využívat staršího autora, který za svůj život napsal mnoho děl. Sáhnete po knize, kterou napsal ve třiceti, protože tematicky nejlépe odpovídá tomu, co potřebujete. Jakkoliv si to možná kontaktem s autorem prostřednictvím knih a článků neuvědomujete, autor se jako každý člověk vyvíjí.  

Je tedy potřeba zjistit například pomocí životopisu autora (může být i na Wikipedii), jakým směrem se jeho úvahy a poznání vyvíjelo. Můžete totiž zjistit, že své dřívější dílo z části či zcela popřel! Před vámi pak bude úkol vymyslet, co s tím. Pokud se zdůvodněním popřel své dřívější výzkumné závěry, což se může s prohlubujícím poznáním stát celkem snadno, potom byste měli sáhnout po jeho novější tvorbě.  

Možné otázky při čtení odborného textu 

• Úvod – Je otázka aktuální? Má smysl ji nyní řešit? Pokud je práce starší, jaká byla aktuálnost v té době?
• Východiska a současné poznání – Byla vybrána literatura vhodného data? Nestaví na zastaralých výzkumech? Nestaví na myšlenkách autorů, které však sami autoři překonali ve svém pozdějším díle?
• Výsledky – Přináší něco nového?
• Diskuse – Jsou aktuální podněty pro další výzkum?