Rozvoj poznání a bádání není samozřejmost. Existují faktory, které možnosti bádání v jistém ohledu svazují a existují také aktivity, které vědecké poznání velmi devalvují. 

Grantová schémata 

Pokud chcete dělat výzkum, potřebujete kromě know-how obvykle také tým lidí a peníze. O financování vašeho výzkumu musíte někoho požádat, nejčastěji grantovou agenturu. Naše velké grantové agentury jsou Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky. Granty dále nabízejí také ministerstva. Pointou je, že se granty vypisují většinou v tematických okruzích. To znamená, že jste svým způsobem motivováni k tomu, abyste se přizpůsobili aktuálně vypisovaným tématům. To má své pozitivum v tom, že část vědecké obce se věnuje intenzivně tématu, které je aktuální, budou z něj výstupy a vědci se mohou spojovat či nad tématy dohadovat, což je potřebná součást práce. 

Problém je ve chvíli, kdy máte co říct, máte téma, ale nehodíte se do žádné škatulky, protože téma není v kurzu nebo je prostě aktuálně méně pohodlné. V takovém případě jste odkázání na jiné zdroje financování, typicky soukromé – v zahraničí třeba od Google, Microsoftu. Avšak i takové sponzory musíte umět přesvědčit. 

Zaměření časopisu  

Podobně můžete narazit nejen u grantu, ale také u časopisu. Odborné časopisy jsou také jistými škatulkami – některé jsou zaměřené dle vědeckého přístupu (analytické, neo-aristotelské, fenomenologické, …), dle tématu, jiné dle výzkumných metod. V každém případě můžeme říci, že mají tendenci vytvářet do nějaké míry soudržné celky. To je jednak kvůli čtenářům, kteří do časopisu chodí číst právě toto a jednak kvůli recenzentům, kteří musí rozumět článkům, které hodnotí. Pokud si opět vyberete něco novátorského nebo mimo současný vědecký diskurs, může být váš článek s lítostí vrácen, jakkoliv může být dobrý, protože jej nebude mít kdo hodnotit. 

Open access a predátorské časopisy 

Open access má zajišťovat zpřístupnění vědeckých výsledků a rychlejší pohyb informací. Zároveň jsou zde lidé, kteří na tomto systému parazitují – provozovatelé predátorských časopisů. Jednou z důležitých funkcí časopisů a nakladatelů je hodnocení kvality a poskytování zpětné vazby vědcům pomocí recenzního řízení. To znamená, že když pošlete článek do časopisu, typicky jej prvně zhodnotí aktuální editor či šéfredaktor a v kladném případě jej postoupí do anonymního recenzního řízení, což znamená, že jej pošle dvěma odborníkům, aby jej zhodnotili. Výsledkem jsou recenzní posudky, které buď doporučují publikování článku, jeho úpravy v konkrétních bodech, nebo nepřijetí z konkrétních důvodů. Všechny možnosti vědce a vědu posouvají, neboť nabízí zpětnou vazbu a snahu o zvýšení kvality práce.   

Predátorský časopis je charakteristický tím, že recenzní řízení předstírá. Za to si nechává od vědců zaplatit a využívá je i jejich práci dle svého užitku. Do této situace se vědec dostane většinou ve dvou případech. Za prvé ze zoufalství či nepoctivosti, s cílem obejít systém a splnit požadovanou publikační činnost. Za druhé pokud se nechá napálit, neboť predátoři kontaktují vědce se vzletnými nabídkami a zájmem o jejich skvělý talent. 

Jak poznat predátorský časopis podle Věda žije!: 

• Články jsou přijímány velmi rychle k publikaci – obvykle trvá proces publikování několik měsíců, někdy se protáhne i přes rok.
• Chybí recenzní řízení, nebo je sehrané – to znamená, že článek neposoudili dva anonymní nezávislí recenzenti, nebyla podána zpětná vazba.
• Informace o poplatcích není dostupná, je sdělena až posléze.
• Časopis se podbízí k publikování. 
• Časopis má jméno napodobující název významného časopisu.
• V panelech časopisů jsou neexistující osoby, nebo osoby, které o svém uvedení zde netuší.
• Časopis má vymyšlený impakt faktor.
• Časopis má vymyšlené ISSN.
• Informace o působení jsou zavádějící, např. místo. 

Důsledky jsou zásadní pro snižování kvality vědecké činnosti i pro samotného vědce. Ve chvíli, kdy publikování v predátorském časopise vyjde najevo, je ohrožena celá jeho kariéra pro podvod. Pobídky k publikování mohou akademikům, ale i studentům, docházet na univerzitní e-mail. Predátorské mohou být také konference. 

Kafemlejnek a citační kolovrátek 

Podobnou škodu jako predátorské časopisy mohou páchat i domácí pracoviště. Negativním jevem je publikování v lokálních časopisech, ve kterých projde odborný článek snadno. Nejzářivějším příkladem je (časté) publikování autorů v časopise vlastního pracoviště. Průvodním jevem může být nižší kvalita práce, kterou ale kolegové snáze prominou. Článek se zároveň vykazuje a pracoviště za něj získává peníze. 

Dalším problémem nezdravé kolegiality je „citační kolovrátek“. To znamená neúměrné citování kolegů pro zlepšení jejich akademického profilu, ale také nadměrná a bezúčelná autocitace.