Hodnota informací a otevřený přístup ve vědě
Informace jsou komoditou, která může přinášet zisk. Ziskem mohou být nejen peníze, ale v případě vědecké práce také citovanost. Citovanost je aktuálně jedním z hodnotících prvků akademika nebo také vědeckého časopisu v podobě impakt faktoru či SJR indikátoru (jde o výpočet). Komoditou jsou tedy informace nejen ve vědeckých výstupech, ale také ty, které o sobě dáváme pohybem na webových stránkách a sociálních sítích.
Informace jsou prostředkem našeho rozvoje, prostředkem vzdělávání, prostředkem porozumění světu a stavebním kamenem tvorby. Je proto podstatné, aby informace byly dostupné. To znamená, aby existující informace byly co nejméně za bariérou vysoké ceny, mocenského zájmu či jiných omezení.
Otevřenost informací a otevřenost ve vědě
Modelem vědecké komunikace, který se snaží o otevřený přístup k vědeckým informacím je Open access. Používá se zejména v kontextu využití výsledků vědecké práce, které by měly být trvalé, okamžité, svobodné, bezplatné a online. Dle Úřadu vlády „otevřený přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, znamená poskytnutí bezplatného a neomezeného online přístupu koncovému uživateli k vědeckým informacím“. Má tedy za cíl odstraňování bariér v přístupu k informacím, urychlení jejich transferu, a tím využití. V neposlední řadě to znamená, že pokud občané platí z daní vědecká centra a univerzity, mají vcelku logicky nárok na užitek z jejich činnosti.
Aktuálně funguje vědecký systém zjednodušeně tak, že jako vědec uděláte výzkum, napíšete výzkumný článek a ten se snažíte publikovat v co nejlepším časopise. Tj. jaký má časopis impakt faktor, zda je řazen v databázi WoS nebo Scopus či v jiných. Časopisy jsou obvykle sdruženy u větší publikační společnosti jako je Taylor & Francis, JSTOR, Elsevier. Ty zajišťuji časopisu podporu ve formě informačního systému pro správu příspěvků nebo distribuce do institucí, které za přístup do databáze nakladatele platí.
Za přístup k článkům či elektronickým informačním zdrojům (EIZ) se platí a platí se opravdu hodně. Z rozpočtu univerzity jsou to miliony korun na několik vybraných databází. Zároveň pokud nejste na univerzitě, ve výzkumném centru, či vědecké knihovně, k informacím se jen tak nedostanete. Platby za samostatné články se pohybují v desítkách dolarů.
Open access
Proti takovému postupu se staví Open access, který upozorňuje nejen na problematiku vědeckých „prostředníků“, kterými jsou nakladatelé, ale zejména na nutnost přístupu oběhu informací a znalostí ve společnosti. Prakticky to znamená, že se k dílu, jakým je například výzkumný článek, dostanete na internetu bez nutnosti přihlašování do placené databáze. K té má člověk obvykle přístup pouze jako student či zaměstnanec univerzity nebo vědeckého centra.
Přínosy OA dle openaccess.cz:
- zrychlení výměny vědeckých informací,
- rozšíření dostupnosti vědeckých informací,
- zvýšení viditelnosti vědeckých informací,
- rozšíření čtenářské základny,
- zvýšení informačního dopadu.
Najít proto můžete časopisy, které jsou vydávány zcela samostatně jako Open access. Možnost publikovat článek jako Open access nabízí také standartně uzavřené časopisy, s tím, že jako autor často musíte za tuto možnost zaplatit.
Otevřený přístup k vědeckým informacím patří mezi témata a cíle Evropské unie. Otevřený přístup, nebo již spíše šířeji Otevřená věda vůbec, je součástí výzkumných a inovativních programů Horizon 2020. Cílem je vymyslet vhodná opatření a postupy, které otevřenou vědu umožňují. Aktuálně se můžete například setkat s tím, že v případě získání grantu Technologické agentury České republiky (u nás jedna z top grantových agentur) bude podmínkou prezentace vašich výstupů pod Open access. Masarykova univerzita vytváří k otevřené vědě web a edukuje své zaměstnance.
Sledujte například Open Access.cz na Twitteru @OpenAccessCZ. Podívat se můžete také na film příběh Aarona Schwarze.