Osobní vzdělávací prostředí
Pravděpodobně máte Instagram, e-mail, mobil, nějaké knihy, appku či sešit na poznámky a podobné věci. Na všechny se můžeme dívat zvlášť, ale v kontextu učení, výzkumu, práce může být výhodné vnímat je také dohromady - jako části, které tvoří celek našeho osobního vzdělávacího prostředí, které nám pomáhá k učení. Vlastně taková škola/práce všude okolo, kterou můžeme různě přestavovat a která bude přesně tak dobrá, jakou si ji uděláme.
Osobní vzdělávací prostředí je tvořeno z nástrojů, pomocí kterých se snažíme něčeho dosáhnout - v kontextu současnosti pracovat s informacemi a samostatně se učit. Naše snažení si můžeme rozdělit do pěti fází
Stanovování cílů, řízení času a úkolů
je stěžejní fází, pokud chceme vůbec vykročit. Představujme si nyní, že chcete například umět fotit portréty. Samo se to nestane, proto je třeba naplánovat úkoly například do Google Keep - nastudování techniky, nastudování recenzí o aplikacích a výběr, trénink focení, trénink úpravy. Zároveň je třeba stanovit kdy co uděláte, třeba do Google kalendáře.
Nástroje a metody
- Google kalendář,
- Google Keep, Trello, Tabulky Google,
- Forest, Toggl, Fabulous, Focus Keeper, E-portfolio
- Time-boxing, Pomodoro, GTD, správa notifikací, reflektivní techniky, peer-coaching, posilování návyků
Získávání informací
je fází, která nám dává možnost vůbec o něčem přemýšlet, rozhodnout se, postupovat, vědět jak. Můžete odebírat pravidelné novinky z oblíbeného fotowebu nebo jeho profilu na FB. Cíleně můžete vyhledávat na Google, v databázích, v knihovně, nebo absolvovat MOOC kurz. Vše dobré co najdete si uložíte do záložek nebo Pocket, vše co vás napadne si poznamenáte do myšlenkové mapy, do Evernote, nebo do notesu. Knihy o focení zařazujete do pravidelného čtení knih.
Nástroje a metody
- Facebook, Twitter, Instagram, Wordpress, Medium, ResearchGate, LinkedIn
- Wikipedia, Google Scholar, Scopus, LibGen, Sci-hub, Class-central, Translator Google,
- E-portfolio
- Záložky, Pocket, Evernote, OneNote, Adobe Acrobat
- Odběry novinek, RSS, Follow, přátelství, newslettery
- Rozšířené vyhledávání, články, knihy, videa, MOOC
- Čtenářské kluby, čtenářské deníky, diskuse, psaní reflexí, recenzí
- Záložkování, reflektování, anotování, příprava pro pozdější využití
- Myšlenkové mapy, osobní wiki, příprava pro tvorbu
- čtěte
- čtěte
- čtěte
Tvorba
znamená vpravování se do vytyčených cílů, spojování myšlenek a informací, nalézání řešení, nahlížení na věci z jiného úhlu. Od blogování třeba na Wordpress, přes psaní recenzí na knihy, prezentování, tvorbu videí, publikování článků...
Nástroje a metody
- Wordpress, Medium, Tumblr, Google docs, Office 365,
- Canva, Pixlr, Unsplash
- Anchor, Spotify, YouTube studio
- xMind, Scapple, OneNote,
- Grammarly, Translator Google
- Výzkum, blogování, psaní článků a seminárek, prezentace, webináře, workshopy, tvorba videí, podcastů, infografik, praxe, stáž…
- Kreativní techniky, kvízy, hry…
Komunikace a sdílení
je součástí tvoření. Máloco dělá člověk sám a na zelené louce. O focení se dá diskutovat, tvorbu sdílet na Instagramu nebo Behance. S kamarády se můžete pustit do společného fotoprojektu a usnadnit si práci sdílenou složkou na Google disk a plánováním v Trello. Pro spolužáky pak můžete udělat pěknou prezentaci v Powerpointu a sdílet ji třeba na Slideshare.
Nástroje a metody
- Sociální sítě a kolab. Nástroje, FB, Twitter, Yammer, Teams, Slack, Airtable, Microsoft Forms
- Portfolio, Wordpress, LinkedIn, Slideshare
- AI, Vzájemné hodnocení, komentáře
- Spolužáci, buddies, vyučující, kolegové, odborníci
- Portfolio, konference, prezentace…
- Diskuse, komentování, odkazování
- Požádání o zpětnou vazbu, konzultace, peer-assessment, peer coaching, peer reviews
Zpětná vazba a hodnocení
je fáze konce začátku zároveň. Když dokončíme nějakou aktivitu či milník, je třeba zjistit, jak jsme na tom. Je třeba vymyslet, jaké informace jako zpětnou vazbu, pro naši reflexi, potřebujeme. Je náš článek konzistentní? Koho se zeptáme? Jak to jde s angličtinou v abstraktu? Jak to zjistíme? Odpovědi nás vrací k novému plánování.
Osobní vzdělávací prostředek je tedy dynamický, provázaný celek. To, co děláme nebo neděláme v jedné fázi ovlivní jinou. Představte si, že například vynecháte fázi vyhledání informací - budete rozhodovat na základě svých dojmů. Pokud budete mít špatný systém ukládání zdrojů, těžko se k nim bude vracet, až je budete potřebovat. Pokud máte nejasné cíle, těžko se vám budou hodnotit výsledky. Pokud nevíte, jaké nástroje použít ke sdílení, k vašim fotkám, či jiným výstupům, se zkrátka nikdo nedostane. Pokud máte nástrojů příliš mnoho, či přetěžujete vyhledávání na úkor tvorby, může vás stihnout informační přetížení.
Péče o osobní vzdělávací prostředí je tedy otázkou vlastních úspěchů a také informační hygieny. Zkuste na něj myslet, občas v něm uklidit a hlídat, jestli vám pomáhá dojít tam, kam potřebujete.