Literature review či přehled literatury by měl být součástí více méně každého článku a diplomové práce. Review má několik funkcí podle toho, v jaké fázi výzkumu a psaní se nacházíme. Zkusíme to vzít alespoň trochu popořadě.

Účel review

Objevování a specifikace tématu

Ve chvíli, kdy si ještě klademe obecné zvídavé   s literaturou různého druhu na precizování problému, kterému se budeme věnovat. Část této literatury má pro nás pouze orientační význam (wikipedie, příručky, atd. ). Část si již schováváme (první články, data) a využijeme je později v úvodu textu, kde budeme původ tématu vysvětlovat.

Systematické vyhledávání

Když téma nabírá jen trochu konkrétnější rysy, jdeme do databáze odborných textů nebo časopisů.  Zde také brouzdáme do té doby, než je naše   a jsou určena nejvhodnější klíčová slova.  

Výběr relevantních studií

V přehledu  literatury by se měly objevit ty články, které jsou pro téma a následně pro čtenáře významné. To znamená, že informují o současném stavu poznání v dané oblasti a zasazují do něj naše téma. Dobrý přehled by nás měl v tématu posunout, zamezit tomu, abychom vymýšleli něco, co je dávno známé. Díky přehledu literatury bychom měli být schopni “vyplňovali  na předchozí autory, ať už to znamená rozvíjení či vyvracení toho, s čím přišli.

Analýza studií

Analýza studií nám tedy pomáhá objevit tzv. Research gaps, ale také umožňuje porovnat výzkumy. Objevují se ve výzkumech nějaká protichůdná tvrzení? Co výzkumy naopak spojuje? Jaké teorie se využívají? Jaké metody? Jaké jsou výsledky? Tyto informace slouží jako inspirace a podklady pro váš výzkum. Analýza přináší vhled do toho, jaké otázky si autoři kladou, jaké  volí postupy a metody, k jakým výsledkům přišli nebo  kde vidí potenciál pro další výzkum.

Postup psaní review

• Vyhledání literatury
• Analýza zdrojů
• Identifikace témat
• Výběr struktury
• Sepsání přehledu

Vyhledejte literaturu

Přesný postup je dán možnostmi databáze či časopisu a jeho konvencemi . Přehled může být volnějš í tzn. mů žete využít články, které jste v databázi našli i náhodně jako “related literature ” (najděte si ve Scopus). V jiných případech může být vyžadováno striktnější vyhledávání, které je považováno jako součást výzkumu a musí být tedy jasné a opakovatelné. To znamená, že musíte přesně sepsat vyhledávací dotazy, operátory a výběr článků.

Vhodné může být tímto striktním vyhledáváním začít. Proč? Cílem je zajistit, že vám nic podstatného neuniklo. Potřebujete pro sebe najít  ty nejlepší a nejrelevantnější studie, které jsou nyní k dispozici. Vyhledáváte tedy s odzkoušenou sadou klíčových slov tak, abyste vybírali z výsledků, jejichž počet je do 100. Pokud je jich více, měli byste uvažovat nad jejich zúžením . Právě tyto výsledky procházíte a podle abstraktů vylučujete nevhodné studie. Na konci byste jich měli mít 5-20.

Dále se můžete dát do podrobnějšího čtení studií a sledovat také “related literature”. Pokud zjistíte, že je toho všude okolo hodně zajímavého, možná jste špatně vyhledávali. Pokud takto najdete pár studií, které přidáte do svého úzkého top výběru, může to být zkrátka jen tím, že autor využil jinou sadu klíčových slov.

Analyzujte jednotlivé zdroje

Položte si například následující otázky:

• Jaké otázky si autoři kladou?
• Jaké problémy řeší?
• Jaké využívají teorie?
• Jací autoři jsou často zmiňovaní?
• Jaké jsou jejich přístupy?
• Jaké využívají metody?
• Jaké jsou výsledky?
• Jaké myšlenky se objevují v diskusi?
• Jaké vyvozují závěry?

V průběhu čtení a analýzy si dělejte poznámky, tvořte si myšlenkovou mapu či sketechnote.

Identifikujte témata napříč zdroji

Vybrané články postavte vedle sebe. Ptejte se:

• Jak se k sobě jednotlivé studie vážou?
• Jsou zde vidět nějaké trendy či vzorce?
• Objevují se stejné teorie či metody?
• Jaká témata se objevují napříč studiemi? Kladou si autoři podobné otázky? Objevují podobné problémy?
• Jsou studie v rozporu?
• Potvrzují nebo vyvrací zavedené poznatky?
• Jaké jsou klíčové argumenty?
• Na jaké „research gaps“ autoři upozorňují? Jaké vnímáte vy?

Vyberte strukturu svého review

Review může být organizováno několika způsoby. Tematicky, metodologicky, teoreticky, chronologicky, případně uvážlivá kombinace. Tematické řazení je zřejmě nejlepší pro úplné začátečníky. Teoretická a metodologická orientace vyžaduje pokročilejší znalosti obojího , je tedy vhodnější pro diplomanty. Chronologická práce je zřejmě nejjednodušší, zároveň z téhož důvodu není příliš vhodná pro učení se práce s informacemi (chronologické řazení je dáno).

Sepsání přehledu

Review má typickou strukturu úvod – stať – závěr.

Úvod

Uveďte čtenáře do problematiky. Jaký problém řešíte? Jaké otázky si kladete? Proč má smysl zabývat se tématem? Důležitá místa podpořte zdroji.

Popište stručně, jakým způsobem a kde literaturu hledáte. Jaký je důvod review? Co v literatuře hledáte pro řešení svého problému? (Např. důležité teorie, metodologické postupy, významná témata, výsledky).

Stať

Stať nikdy není popisem jednotlivých článků jdoucích  za sebou. To je rešerše. Stať je tedy souborem tematických oblastí, popisována vašimi vlastními slovy, doplňovaná parafrázemi a odkazy na danou literaturu. Review skutečně není jen výčtem článků, vaše interpretace studií má své nezastupitelné místo.

Pokud byste například dělali review k problémům učitelů v distanční výuce v České republice v období karantény, mohli byste na základě studií sestavit například tyto tematické okruhy: postoje učitelů k distanční výuce, vybavenost škol, digitální kompetence, otevřené vzdělávací zdroje. U daných okruhů byste uvedli poznatky několika studií. („Novák uvádí…“ „Naproti tomu Jiřičný popisuje spíše…“, „Já se domnívám, že zde chybí…“) 

Závěr

V závěru je potřeba uvést klíčová zjištění. Co jsou tři nejdůležitější věci v kontextu otázky, kterou si kladete? Kam vás review posouvá pro vaše další zkoumání?

Seznam literatury

Na konci nesmí chybět seznam literatury dle vhodně zvolené citační normy.