Únava

SPORT je životním stylem. Věnovat se některé ze sportovních disciplín přináší sportovcům plno výhod v jejich životě. Pohybové aktivity především prospívají našemu tělu a mysli. Pokud dítě vhodně sportuje má silnější kosti, svaly i vazy. Pravidelný pohyb má také pozitivní vliv na činnost jeho srdce a správné dýchání (převažuje dýchání nosem). Po většinu své sportovní kariéry si udržuje sportovec obvykle optimální hmotnost a většinou i po skončení kariéry je u něj menší pravděpodobnost výskytu obezity a zdravotních problémů s tím spojených. Velký pozitivní vliv má sport i na mysl našich mladých sportovců, protože během cvičení se v mozku vyplavují hormony, které nám pomáhají cítit se dobře a být šťastní. Může také pomoci těm, kteří mají mírnou depresi a nízké sebevědomí. Sport také může dětem přinést skutečný pocit úspěchu a hrdosti, že dosáhli svých sportovních cílů – např. překonání svých osobních rekordů.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že mladý sportovec není superman a tréninkové dávky a zatížení musí odpovídat jeho věku a výkonnosti. To znamená, že tréninkové zatížení musí být postupné, přiměřené a pod kontrolou. Jinými slovy, nelze začátečníkovi zařadit trénink 4x týdně s vysokou intenzitou. Trenéři většinou jsou proškolení a tréninky sestavují optimálně, někdy jim to ale mohou nabourávat ambiciózní rodiče, kteří mají často potřebu vidět své děti co nejdříve na stupních vítězů a po trenérech požadují více tréninků (především v individuálních sportech) či tréninky náročnější. Je těžké smířit se s tím, že mé dítě není hned nejlepší. Ale chytrý rodič ví, že tréninkový proces je běh na dlouho trať a nic se na cestě za vítězstvím nesmí uspěchat. Snažme se být dostatečně trpěliví. Z praxe je známo tolik případů, kdy děti byli přetěžováni více než bylo potřeba a pak se častěji u nich vyskytovali zdravotní komplikace a řada z nich musela kariéru sportovce ukončit ještě dříve, než se sportovec dostal do dospěláckých kategorii v soutěži.

Mladí sportovci by se měli proto především sportem bavit a na to bychom měli myslet všichni, jak rodiče, tak trenéři. Dítě, které je do sportu/tréninku nuceno, nikdy nebude mít šanci na úspěch. Podporujte proto své mladé sportovce, ale nikdy ho do ničeho přehnaně nenuťte.

Abychom dosáhli vytoužených sportovních cílů mladých sportovců, je třeba najít vyváženost mezi tréninky (zatížením) a odpočinkem (zotavením/regenerací). Trénink je důležitým adaptačním procesem, bez tréninku by nedocházelo ke zlepšování výkonnosti. Tento proces jednoduše vyjadřuje tato rovnice:

ZÁTĚŽ (TRÉNINKY) + ODPOČINEK (ZOTAVENÍ) = ADAPTACE (zlepšení výkonu)

Je tedy důležité mít tréninky a zotavení v rovnováze. Pokud by tréninky byly nedostatečné, nevznikaly by adaptační mechanismy. Na druhou stranu, pokud by tréninkové zatížení bylo dlouhodobě nadměrné bez adekvátní regenerace, sportovec by se mohl začít potýkat s poklesem výkonnosti a začali by se u něj projevovat příznaky přetrénování, včetně zdravotních problémů.

Je tedy naprosto přirozené, že po zátěži se u sportovce dostaví únava (viz. cyklus níže).

Pokud nebudeme respektovat fázi odpočinku a tréninky budeme zařazovat po delší dobu častěji, než se sportovec stihne zotavit může se stát, že z fáze fyziologické únavy (žádoucí) se dostaneme do fáze patologické únavy (nežádoucí).

Tabulka níže uvádí nejčastější projevy spojované s fyziologickou a patologickou únavou.

Neplatí, že se u všech jedinců projeví únava stejně, ani v rámci jednoho týmu či kolektivu, který podstupuje stejné tréninkové zatížení. Velmi totiž záleží, jaké další vlivy na jedince působí, zda se např. aktivně podílí na regeneraci nad rámec tréninku, jaká je kvalita spánku, rodinné zázemí a mnohé další. Rychlost regenerace organismu po tréninku je také dána geneticky, někdo na zotavení potřebuje méně času, jiný více.

Odborníci únavu rozdělili z důvodu lepšího pochopení a možnosti diagnostiky do více stupňů, níže je vidět, jak jednotlivé stupně na sebe navazují:

AKUTNÍ ÚNAVA → FUNKČNÍ PŘEPĚTÍ → NEFUNKČNÍ PŘEPEPTÍ → PŘETRÉNOVÁNÍ

Musíme si uvědomit, ale že mezi těmito stupni nejsou ostré hranice a není tedy úplně lehké balancovat na hraně, která má ještě pozitivní vliv na sportovce. Respektujme tedy hlavně jakékoliv příznaky nefyziologické únavy, neberme je na lehkou váhu a dopřejme sportovci po náročnějších obdobích čas na zotavení.

V následující tabulce najdete popis stupňů únavy, i s dobou potřebnou k zotavení organismu.

Tab. 2 Dělení únavy dle zahraniční literatury (upraveno dle: Kreher & Schwartz, 2012)

Je třeba si uvědomit, že únava k tréninku neodmyslitelně patří. Bez náležitého zatížení organismu, by nedocházelo k progresu výkonnosti. Zároveň je ale nezbytné mít na paměti, že je únavu nutné kompenzovat náležitými mechanismy regenerace. Jen za předpokladu, že obě tyto složky budou v rovnováze, může být trénink efektivní a výkon z dlouhodobého hlediska udržitelný.

Pamatujte, trénink je pouze jednou součástí zlepšování sportovního výkonu. Regenerace a trénink jdou v ruku v ruce. Pokud je sportovec vyčerpaný a opotřebovaný, bez ohledu na to, jak velký byl trénink, který absolvuje, nebude z toho mít prospěch, takový, jaký by měl, kdyby byl dobře odpočinutý a připravený na výkon. Vyváženost tréninku a regenerace napomáhá v prevenci přetrénování.

I rodič kromě trenéra má proto své pevné místo ve sportovní přípravě mladého sportovce, pokud i on se seznámí s tím, jak lze optimalizovat podmínky pro sportovce, může i on velkou měrou se podílet na posouvání výkonnosti svého dítěte.

Pokud si s něčím jako rodič nevím rady je dobré zeptat se trenéra, případně se zeptat zkušenějších rodičů. Především se nebojte jako rodič ptát, pokud nejste sami odborníci v daném sportu. Je dobré vědět co všechno trénink a soutěže obnáší. Díky těmto znalostem pro vás bude jednodušší vaše dítě v daném sportu podporovat. Vhodnými slovy a činy můžete udržovat mladé sportovce v dobré kondici (např. Jezte doma zdravě, připravujte pro sportovce výživná jídla a připomínejte svým dětem důležitost správné výživy.). Případně neváhejte se obrátit na odborníky z jednotlivých oblastí (sportovního lékaře, poradce pro sportovní výživu, sportovního psychologa, fyzioterapeuta ad.).

Ať už jste trenér nebo rodič zkuste u svého mladého sportovce zajistit, aby ve svém týdenním plánu měl zahrnutý čas i na odpočinek a regeneraci.  Ve svém týdenním plánu by měl mít min. 1 den bez tréninku/soutěže, ideálně 2 dny. Když jim sezóna skončí je nutné si od sportu (tréninkového drilu) odpočinout, aby se k němu vrátili v plné síle a těšili se na další sezónu. Ať už je pauza 2 týdny nebo několik měsíců, bylo by dobré, aby svůj čas věnovali věcem, které je baví a nestíhali je, když trénovali.

Usilujte všichni tři (sportovec-rodič-trenér) o to, abyste spolu mluvili o případných problémech, nedostatcích, ale i úspěších. Jen společně můžete najít cestu k vyřešení případných problému, je totiž třeba, aby řešení vyhovovalo všem, a nejen nějaké straně. Zpětná vazba a zhodnocení tréninků se sportovcem, umožní další tréninky plánovat optimálně.

DENNÍ REŽIM

V rámci našeho projektu vznikly materiály (videa + pdf dokumenty) pro sportovce, rodiče a trenéry – odkazy na ně najdete v naší beta verzi aplikace. V těchto materiálech najdete návody, doporučení z různých oblastí, které mají velký vliv na prevenci přetrénování. Doporučujeme si je postupně všechny projít a věřte tomu, že i když i malou část budete schopni aplikovat do každodenního života mladých sportovců, velkou měrou jim pomůžete na cestě za jejich sportovních úspěchem. Čím více preventivních opatření budete schopni aplikovat tím je větší šance, že váš mladý sportovec se vyhne přetrénování a cesta k jeho vysněním sportovním cílům bude rychlejší a efektivnější.